Nové postavy v Ulici v roce 2012

Mluví úsporně, přímočaře až neomaleně, jen ve větách oznamovacích a rozkazovacích. Je z těch otců a manželů, kteří se samozřejmě považují za hlavu rodiny, za autoritu, které se nikdy v ničem neodporuje.

V mládí amatérsky sportoval a velké sportovní naděje a vlastně své neuskutečněné ambice vkládal do jediného syna Vojty, který odmalička dobře lyžoval.

Velmi lpěl na jeho kariéře závodního lyžaře a nemohl se smířit s tím, že Vojta se po úrazu kolena už k vrcholovému sportu nevrátí. Vojtovo zranění páteře je pro něj definitivním zklamáním, které stěží potlačuje.

Trochu povrchní, rozhodně nikterak chytrá osoba. Považuje za důležité, jak věci vypadají. Pracovala vždy na půl úvazku, jejím hlavním úkolem byla péče o rodinu.

Věnovat se dítěti a stát upravená po boku svého muže. Syna vedla, vychovávala podle otcových představ. Vojtovi dodnes říká Vojtíšku.

Vychází z předpokladu, že mu žádná žena nemůže poskytnout víc lásky a lepší péči než ona. Vojta si s ní ovšem těžko může vytvořit důvěrný vztah, protože vždy uzavírá pakt s „Ládinem”, jak nazývá svého manžela.

Pochází z tzv. vážené rodiny, jeho otec byl místní lékař. Otec, velký vlastenec, mu záměrně dal tohle jméno.

V době protektorátu by samozřejmě musel nosit žlutou hvězdu (nebyl ale „čistokrevný“ Žid ani praktikující a považoval se vždy za Čecha). Složitými cestami se rodině podařilo na poslední chvíli utéct až do Ameriky, odkud se po válce všichni vrátili.

Pro Přemysla je Liborův „skutek“ nepřijatelný, protože odporuje morálním zásadám. Neuznává v tomhle směru omluvy, je to zkrátka selhání.

Odmalička toužila studovat. Rodiče byli obyčejní malí živnostníci a otec by ji raději poslal na měšťanku.

Maminka se ale přimluvila a Blanka vystudovala gymnázium a potom také fi lozofi ckou fakultu, češtinu. Tatínek se jí sice posmíval, že bude „slečna učitelka“ neboli stará panna, ale Blanka se právě na fakultě seznámila s Přemyslem.

Za svoji rodinu se vždycky styděla a k Přemyslově vzhlížela. Brali se po promoci, ale na dítě si „počkali“ – Marta se narodila, když bylo Přemyslovi 30 let a Blance 28.

Pohledná, vždy elegantní, dostává nabídky pracovat jako modelka, ale je na to příliš chytrá, nemíní se stát otrokyní vlastní postavy.

Studuje vysokou školu ekonomickou, živí se jako fi nanční poradkyně. Cílevědomá, pragmatická, chce vydělávat peníze, aby mohla být nezávislá.

Je zvyklá mít přítele a vydržet s ním dlouho – na střední to byl jeden, teď na ekonomce ho nahradil jiný. Je s ním ráda, ale s Bětkou se má navíc o čem bavit.

Na první pohled obvyklá nejlepší kamarádka. Není tak pěkná jako Kristýna, ale nic si z toho nedělá. Po maturitě začala pracovat u rodičů v malé fi rmě se sportovním vybavením.

Prodává v jejich obchodě, a protože je jedináček, táta doufá, že ho časem povede místo něj. Ráda cestuje, hledá letenky za málo peněz, a když je nesežene, klidně jede stopem.

Hodná a vtipná. Dřív nosila dredy a hrála v kapele na baskytaru. Má ideály které skrývá pod slupkou drsňačky, ovšem rozhodně není naivní. Kluků moc neměla, protože žádný nestačil jejímu tempu.